výsadba stromů

Den před výsadbou jsme koukali na počasí a vypadalo to třeba na 10 čísel sněhu. „Tak snad to nebude zmrzlý.“ udělala se Ríšovi vráska na čele. „Hele neboj, půda ještě bude měkká. Není a nebude pod nulou.” uklidňuje ho náš krajinný architekt Pepa.

Když jsme se na dálnici prokousali skrz mléčnou mlhu, tak v Pyšelu nás přivítalo nádherné sluníčko. Jako bychom dorazili do nějaké protekční slunečné oblasti. My jsme k přichystané oplocence, kterou jsme pomáhali stavět před měsícem, dorazili o hodinu dřív než dobrovolníci, abychom připravili provázky podle kterých se bude sázet a taky samozřejmě abychom připravili zázemí. Čaj, kávu, ovoce, sušenky, višňový mošt a podobně. Dobříků si vážíme a staráme se o ně. :)

Do Dolní Cerekve si přišlo pro svůj díl spolupráce během dvou dnů asi 100 lidí. Některým dokonce dobrý pocit z prvního dne nestačil a vrátili se i v neděli. Ale to dost předbíhám děj... :)

Na místo setkání jsme dorazili v 8:30 a k našemu překvapení, jsme nebyli první. Přesto že sraz byl naplánovaný na 9 hodinu, tak nás už 2 auta s dobříky vítala. Do devíti jsme se sešli všichni a moc nás potěšilo, že i přesto, že hlásili zamračeno, tak dorazili úplně všichni. Pecka. Někdo přijel až z Lovosic autobusem den předem. „Tyhle akce v Česku skoro nejsou, takže když jsem narazil na tuhle, tak jsem to musel dát.“ usmívá se pán.

Ve Voflířově byla naše třetí výsadba v první listopadové sobotě. Byli jsme ten den skutečně na roztrhání. Náš velvyslanec pro tuhle lokaci byl Pepa.

Mlhu rozsekává sluníčko skrz koruny stromů na plátky a my přijíždíme do Matějovce. Tady vyroste nový les. Všichni už se těšíme, až pomůžeme téměř 5 tisícům sazenic zahrabat se do hlíny. Okolo deváté se scházíme na náměstí, je nás asi 25.